Výjezdní večírek do Plzně, 14. 12. 2010

28.09.2011 20:00

CSPK poctivě přednášelo a losovalo v Plzni po vzoru pana Milana Kindla

 

V úterý 14. prosince zasáhlo do předvánoční pohody a shonu zároveň svou troškou i Centrum pro studium populární kultury (CSPK). Samozřejmě tak učinilo způsobem, jakým je to organizaci nejbližší. A tak plzeňské veřejnosti v klubu Jabloň prezentovalo několik dalších témat, jež by měly opět trochu povznést úroveň reflexe fenoménu populární kultury v české společnosti.

Publikum se začalo scházet už kolem páté hodiny večerní a zhruba kolem půl šesté začal přítomné zahřívat svou dávkou reklam z období tzv. turbokapitalismu člen rady CSPK Marek Škorvaga. Upozornil hlavně na velký rozdíl přístupu k manažerské práci, jak se k ní v počátku devadesátých let 20. století stavěli čeští tvůrci reklamních spotů na rozdíl od těch ze západní Evropy. Vedle památek na ekonomickou transformaci společnosti, která je v reklamách zachycena hlavně spoty na investiční fondy první a druhé vlny kuponové privatizace, zaujalo i několik dalších tuzemských spotů, které ještě poukazují na doznívající praktiky normalizačního poučení o výrobku namísto propagování značky a ostře tak kontrastují s tehdejší zahraniční (hlavně americkou a německou) reklamní produkcí.


Večírek poté posunul svou prezentací možností výzkumu populární kultury na příkladu gastronomického produktu další ze zakládajících členů CSPK Tomáš Kavka. Ten se pokusil z podnětu jednoho svého polského kolegy přiblížit funkci obávaného tamějšího produktu – tzv. „Tanie wino“ – jabol v polské společnosti. Postupně představil metodické inspirace z českého prostředí (opřel se především o Ladislava Holého a jeho teorii malé tradice a článek o jídelní obsesi v české kultuře, jak ji popsali američtí sociologové Ben a Susanne Passmorovi, http://condor.depaul.edu/rrotenbe/aeer/V21n1/Passmore.pdf) a pokusil se také zamyslet nad jejich aplikovatelností na tradiční polský nápoj, u nás známý jako „jabčák“ či „rybízák“. Tomáš Kavka odhalil průniky jabolu do subkultur, ale i do polské tzv. vysoké národní kultury. V budoucnu by rád, jak pravil, výzkum rozšířil a interpretoval tak rozdíly vnímání jabolu mezi národy střední Evropy, třeba konkrétně na kolik nápoj ovlivnil českou punkovou kulturu, když s tou polskou je spjat téměř neodmyslitelně - http://www.youtube.com/watch?v=UWio6K5IvWA


Na přednášku věnovanou jabčáku tématicky navázal svým příspěvkem o punku v ČSSR plzeňský doktorand Michal Zikmund. Ten nejprve osvětlil počátky punkové scény v Čechách konce sedmdesátých let a poté provedl vývojem této subkultury až do doby sametového převratu. Nezapomněl zmínit ani slavný lochotínský Mírový koncert z roku 1987, kde se vedle Michala Davida v Čechách poprvé legálně představily západoněmecké legendy Toten Hosen http://www.youtube.com/watch?v=Xw8e8yvrFXg. Konstatoval, že po prvních letech, kdy režim víceméně z neznalosti nový styl toleroval, byli až do posledních dnů socialismu čeští pankáči šikanováni a kriminalizováni.


Koordinátor výzkumu CSPK Jakub Machek pojal svůj příspěvek jako demonstraci kulturní produkce podléhající duchu doby, v němž se promítá i dobová politická atmosféra. Na několika ukázkách z filmových muzikálů z roku 1968 nejprve poukázal, jak se téma kritiky kontroly společnosti prodíralo přes různé filmové žánry – od nezávislého (Švankmajerova Zahrady), přes mainstreamový kinosnímek (Zločin v šantánu) až po televizní seriál (Píseň pro Rudolfa III.). Proměny práce s publikem v souvislosti s režimem poté nastínil na příkladu snímku Romance za korunu z roku 1975. V tomto normalizačním muzikálu je poukazováno na nové způsoby přípustnosti zobrazování společenského ducha, tak jak si jej žádala nová doba.


V krátkém a současně teoreticky i prakticky orientovaném příspěvku „Populární kultura, identita, transformace“ se další ze zakládajících členů CSPK, Ondřej Daniel, věnoval kontroverzím okolo termínů používaných ve společenskovědním výzkumu. Poukázal na to, že koncepty jako identita nebo transformace jsou často vykládány s ohledem na sebedefinici řečníka a nezřídka slouží pro politické elity jako legitimizační nástroje. Jak Ondřej Daniel zdůraznil, je jednou z aktivit CSPK přesahující rámec výzkumu a studia populární kultury jistá radikálně epistemologická, do velké míry i aktivistická pozice snažící se o přiblížení akademické produkce současnému umění vycházejícímu z paradigmat kritických a emancipačních teorií vznikajících v západní Evropě a Spojených státech od poloviny šedesátých let. Na příkladu katalogu výstavy „Hardcore: vers le nouvel activisme“ ukázal, jakým směrem by se podle něj výstupy CSPK měly ubírat. Populární kultura je podle něj možností, jak se přiblížit nepohodlným tématům zametaným pod koberec. Jako příklady uvedl xenofobii, konformismus, pragocentrismus nebo propojení moravského regionalismu a náboženského konzervativismu, což jsou témata reflektovaná v aktuálních výzvách jak na workshop, tak i na s ním související konferenci CSPK. Závěrem přislíbil Ondřej Daniel přispět k dalšímu programu formou reprodukce hudebních skladeb opomenutých hudebních žánrů manele a ankaralı a svůj slib dodržel při pozdějším losování tomboly.

I v závěrečném příspěvku jsme poté zůstali u muziky, ač jsme se geograficky přesunuli. Zabývali jsme se v něm totiž rockovou scénou v konfliktem rozděleném Severním Irsku. Michal Novotný ve svém příspěvku „Bomb´N Roll - Rocková scéna v Belfastu na přelomu 60. a 70. let 20. století“ nejdříve popsal, co hýbalo irskou rockovou scénou této doby, aby poté ukázal, nakolik ji rozhořevší se katolicko-protestantský konflikt pozměnil. Konstatoval, že přes nepřátelství, které katolíky a protestanty v Belfastu rozdělovalo, existoval jeden prvek, který je spojoval – rocková hudba. Společné publikum demonstroval na belfastských koncertech Led Zepellin a Rory Gallaghera.



Při debatě k poslednímu příspěvku moderované Karlem Šimou, zástupcem plzeňské buňky CSPK, který navíc provázel celým večerem, byly otevřeny některé dílčí otázky a mezi nimi například to, jak ovlivňoval severoirské politické milieu katolický Dublin nebo jak se liší přístup hudebníků rozdělených stran v irském konfliktu ve srovnání s pozdějším konfliktem v bývalé Jugoslávii. V závěru programu večera, resp. před volnou zábavou, došlo i na tradiční losování, neboť členové CSPK si jsou dobře vědomi, že své příznivce a přátele populární kultury je nutno nějakým tematickým materiálním darem pohýčkat. V duchu fair play se losování aktivně zúčastnilo i užší vedení organizace. A pouze shodou náhod z něj nakonec nikdo nevyšel naprázdno. Po vzoru losování ODS tomboly v Karlových Varech - http://www.youtube.com/watch?v=f0-SY70ZR08 a nedokazatelných praktik plzeňské Právnické fakulty, jak je symbolizuje vystupování jejího bývalého pana proděkana Kindla, se tak CSPK příjemně postaralo o zachovávání vzorců malé české tradice. Po úspěchu v městě piva (a nyní i jabolu) se rázem mamonem nabyté vedení pouští do přípravy hradeckého večírku, kam by chtělo koncem února 2011 vpadnout a získat si zde alespoň takové publikum jako již zde dlouhou dobu má česko-rusko-slovenský hokejový klub HC Lev - http://www.hockeysportshop.cz/clanky/91-hc-lev-definitivne-khl-hrat-nebude/

Skutečný program:

17, 15 – 17, 30 Zahájení, Karel Šima: Představení CSPK
17, 30 – 18, 00 Marek Škorvaga: Televizní reklama za turbokapitalismu
18, 00 –18, 45 Tomáš Kavka: Tanie wino, chuť lahodné polské subkultury
18, 45 – 19, 15 Michal Zikmund: Punk v ČSSR
19, 15 - 19, 45 Jakub Machek: Hudební filmy a duch doby
19, 45 – 20, 00 Ondřej Daniel: Populární kultura, identita, transformace – koncepty za aktivitami CSPK
20, 00 – 20, 40 Michal Novotný: Bomb´N Roll - Rocková scéna v Belfastu na přelomu 60. a 70. let 20. století
20, 45 - 21, 00 Vyhlášení tomboly
21, 00 - !? Volná zábava

 

více fotografií